Adaptace

Adaptační období v mateřské škole:

V případě potřeby může být rodič v době adaptace ve třídě s dítětem. Délka pobytu vždy záleží na domluvě s učitelkou na třídě. Postupně se prodlužuje doba setrvání dítěte ve školce a dítě se už pomalu osamostatňuje.

Jen malé procento dětí vše zvládne bez slziček, tak se proti nim obrňte a důvěřujte paní učitelce. Slzičky většinou netrvají déle než pět minut a pak si jdou děti v klidu hrát. Důležité je, aby rodič rychle odešel, neloučil se dlouho s dítětem, neprotahoval okamžiky odchodu, nestál za oknem, kde by ho mohlo dítě spatřit, když se jednou rozhodne odejít, tak se znovu nevracel apod.

Dodržujte to, co dítěti slíbíte, např. pokud slíbíte, že půjde po obědě, nenechávejte ho ve školce déle. Je důležité, aby dítě získalo důvěru, jak v nás, tak i Vaši, aby pochopilo, že se pro něho vždy vrátíte tak jak jste slíbili, společně se domluvili.

Mluvte s dítětem, vysvětlujte, ptejte se, povídejte si o školce. Buďte k dítěti trpěliví, z počátku se často stává, že Vám děti nic o školce nesdělují. Je to přirozený jev, kterým děti reagují na adaptaci v novém prostředí. Vytrvejte, vyprávějte dítěti sami a věřte, že jakmile se dítě vyrovná s novou situací, tak se Vám otevře, a začne vše popisovat a vyprávět .

O školce doma mluvte hezky. Nestrašte s ní dítě, neznechucujte mu ji („ve školce to budeš muset dělat, počkej, paní učitelka tě naučí, děti se ti budou smát…“). Tím si může dítě vytvořit přirozený odpor, který je pak velmi těžké překonat.

Adaptace zpravidla netrvá déle než několik dnů, maximálně týden, pak už by to mělo dítě ve školce být  samo, aby si nezvyklo, že je tam rodič stále s ním. Z praxe víme, že zbytečné protahování této fáze vede k tomu, že dítě odloučení snáší ještě hůře.


Pokud chcete, aby dítě ve školce spalo, učiňte tak po domluvě s dítětem, snažte se mu vše předem vysvětlit a na situaci ho připravit. Je dobré dát dítěti na spinkání oblíbeného plyšáčka, nebo třeba maminčin šátek apod., aby dítě cítilo v něčem oporu z domova.


Pokud má Vaše dítě nějaká omezení (zdravotní problémy, alergie…), případně specifika, zvyklosti v chování a další, obeznamte s tím třídní učitelky. Čím více o dítěti vědí, tím lépe.
 

První dny ve školce:

Už první den ve školce by měl probíhat standardně, aby i nejmenší děti od samého začátku věděly, na čem jsou a jak to bude ve školce vypadat – jistota a opakování je tím, co adaptační období usnadňuje. Počáteční tři měsíce jsou pro dítě víceméně seznamovací, dítě si zvyká na nový režim, na nové kamarády, prostředí, vstřebává pravidla… Není žádná ostuda, že třeba nekreslí žádné obrázky nebo se nezapojuje do činností. Důležité je, že si hraje, navazuje kontakty a nachází své místo ve skupině dětí. To ostatní se dostaví samo, až přijde ten správný čas.

Mohou přetrvávat potíže typu „já dneska nechci“. Většinou je to jen zkouška nervů rodiče, dítě dobře ví, jak rodiče obměkčit. Je důležité zatnout zuby a nepovolit. Jakmile jednou rodič ustoupí, bude to dítě zkoušet znovu a znovu. Rodiče a děti pak prožívají ranní stresy a dohadování se s dítětem, zda přijdete „po obědě“, kdy ho vyzvedne apod. Stejné problémy se můžou objevovat i po nemoci, kdy bude opět nějaký čas trvat, než se dítě aklimatizuje na školku.

Jak předcházet úzkostnému chování dítěte před nástupem do MŠ?

Umožněte dítěti získat pozitivní zkušenosti s odloučením od rodičů (např. hrami u sousedů,  spaní u kamarádky bez přítomnosti rodičů apod.).

Vytvářejte dítěti možnost kontaktu s ostatními dětmi (dětské herny, hřiště atd.). Podporujte dítě v samostatnosti v sebeobsluze, protože v začátcích je pro dítě každá prosba o pomoc, kdy musí komunikovat s neznámými dětmi a paní učitelkou přítěží.

Vymezte si dostatečný čas na ranní příchod i odchod ze školky, předejdete tím tak zbytečných stresům, které jsou obtížné jak pro Vás jako rodiče, tak i dítě.

Po nástupu do školky stanovte pravidlo, kdy si dítě budete vyzvedávat (např. vždy po spaní a v pátek po obědě) a pak to dodržujte a neměňte. Až si dítě zvykne, případné zdržení rodiče nebo prodloužení času ve školce bere v pohodě.

Jaký „recept“ mají učitelky mateřské školy na zmírnění dětského pláče při ranním loučení?

Každá pedagogická pracovnice je odborně připravena na svou profesi natolik, že dokáže porozumět dítěti a respektovat jeho individuální potřeby, kterým přizpůsobí průběh adaptace na MŠ. Pomáhá přítomnost kamaráda nebo sourozence ve třídě, hračka z domova, kterou si dítě přináší s sebou apod. Na loučení si dítě zvyká postupně a většinou po odchodu rodičů přestává plakat, protože ho učitelka dokáže zajímavou činností nadchnout a zabavit.

Recept: rodič v pohodě (vystresovaný rodič svou nervozitu přenáší na své dítě), úsměv učitelky, přivítání se s dítětem, projevení radosti, že dítě opět přišlo do školky, vyprávění o tom, nač se dnes může těšit… a ujištění, že maminka brzy pro něj přijde, jen co si ve školce pohraje…

Adaptační plán má dvě fáze:
1/ základní
2/ doplňkovou

1/ Základní fáze je rozvržena do dvou týdnů:

1. týden
1. den v MŠ za účasti rodičů - přivítání, vzájemné seznámení – maximálně 1 hod.
do konce týdne docházka dítěte dle domluvy – eventuální možnost s rodiči

2. týden
dopolední docházka – případně celodenní, dle individuální potřeby


2/ Doplňková fáze:
U dítěte, které si zvyká pomaleji, si domluví rodiče s učitelkami na třídě další individuální průběh adaptace.

 

 

 Vstup dítěte do mateřské školy patří k významným událostem v životě dítěte. Našim cílem je, aby adaptační období proběhlo úspěšně a dítě mohlo spokojeně pravidelně docházet do MŠ a účastnit se předškolního vzdělávání .

 

Hodně úspěchu a trpělivosti přeje zástupce ředitelky  a kolektiv zaměstnanců MŠ  Plotiště  „Severka“.